KISK Edventure Canvas: zhodnocení studijního cíle v rámci druhého semestru

Jan Stárek studuji service design projekty o mně + kontakt Jan Stárek / 14.6.2025 KISK Edventure Canvas: Zhodnocení studijního cíle v rámci druhého semestru Zpět 1.Úvodem: Jak jsem k cíli přistupoval​ 2. Příprava na facilitaci a workshop​ 3. Samotný workshop​ 4. Závěrem 1.Úvodem: Jak jsem k cíli přistupoval Na začátku semestru, když jsem si stanovoval svůj studijní cíl, rozhodoval jsem se mezi dvěma tématy. Prvním z nich bylo zaměřit se na plánování a efektivitu práce – tedy vyzkoušet si různé frameworky a metody organizace. Druhým tématem byla facilitace designového  workshopu včetně přípravy metod v praxi. Toto rozhodnutí záviselo na tom, zda se k tomu v rámci projektu v práci naskytne příležitost. Ta nakonec přišla, a tak jsem se vydal cestou facilitace. Téma efektivity si nechávám třeba na třetí semestr – stále je aktuální. 🙂 V rámci jednoho z interních projektů (kterému se věnujeme podle dostupné kapacity) jsme se dostali do fáze, kdy bylo potřeba otevřít diskusi nad dalšími možnostmi využití našeho vyvíjeného produktu. Navrhl jsem proto uspořádat krátký workshop v délce 2,5 hodiny, během kterého bychom ve skupině lidí z různých oblastí dali hlavy dohromady, prošli si několik designových metod a na závěr vytvořili několik smysluplných variant, s nimiž lze dál pracovat. Enventure canvas – první semestr 2. Příprava na facilitaci a workshop V rámci přípravy jsem si prošel materiály od Terky Kostnarové dostupné v ISu a také své vlastní poznámky, které mám uložené v Edventure canvasu. Cestou do práce jsem si pouštěl podcast How to Facilitate Enriching Learning Experiences (odkaz na Spotify), který mi pomohl se do facilitátorské role ještě lépe naladit. Níže je vidět, jak jsem nad přípravou workshopu přemýšlel. 3. Samotný workshop Workshopu se zúčastnilo osm kolegů z různých oblastí. Cílem bylo vytvořit příjemnou a otevřenou atmosféru, a zároveň se během stanoveného času dostat skrze připravená témata až k několika konkrétním návrhům. Na začátku jsem znovu představil téma a krátce kolegy provedl programem workshopu – co nás čeká a jak budeme postupovat. Každý úkol měl vymezený časový rámec, který se spolu s instrukcemi promítal na plátně, aby měli všichni jasnou představu o průběhu. Čas jsem ještě pravidelně připomínal.  Jednotlivé metody a zpracování je ukázáno níže.  Crazy 8´s Co si z této zkušenosti odnáším? ✅ Čas se mi podařilo dodržet.✅ Cíl workshopu byl naplněn.✅ Od kolegů jsem dostal zpětnou vazbu. ❗ Pozor na velmi hlasité kolegy s výrazným názorem – potřebuji se zlepšit v konfrontačních situacích a nenechat se převálcovat. (Zjistit v práci, zda bude pokračování školení komunikace, a případně se přihlásit.)❗ Přípravu není radno podcenit – zpětně vnímám, že jsem měl ještě rezervy, například v jasném vysvětlování metod těm, kteří je napoprvé nepochopili.❗ Poučení pro příště: neodkládat zpracování výstupů z workshopu a včas je sdílet s kolegy 4. Závěrem Facilitace workshopu pro mě byla zajímavým mezníkem – nejen jako splněný studijní cíl, ale hlavně jako zkušenost, která mi ukázala, co všechno obnáší být ve facilitátorské roli. Měl jsem z ní respekt, ale zároveň mě to lákalo si to zkusit. A jsem rád, že jsem do toho šel. Co se povedlo? Workshop běžel podle plánu, čas jsme uhlídali, vznikly smysluplné výstupy a kolegové mi dali zpětnou vazbu. To jsou věci, které mě hodně povzbudily. Zároveň ale vím, že některé situace pro mě byly náročnější – třeba když někdo v týmu hodně dominoval. Vidím tu tedy prostor, kam se dál posunout. ➡️ Vytvořím si facilitační tahák, do kterého se budu moci rychle podívat.➡️ Zvážím účast na nějakém workshopu facilitace. starek.ja@gmail.com Linkedin Behance Instagram designed with ❤️ Jan Stárek

Jaký byl druhý semestr? Reflexe jednotlivých předmětů v rámci 2 semestru

Jan Stárek studuji service design projekty o mně + kontakt Zpět Úvodem: shrnutí druhého semestru​ 1. Elements of AI 2. Studijní seminář II​ 3. Praxe II​ 4. Úvod do uživatelského výzkumu​ 5. Kvalitativní výzkum pro design služeb​ 6. Data pro design služeb 7. Inkluzivní design 8. Sociální interakce ve virtuální realitě​ 9. Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů​ Úvodem: shrnutí druhého semestru Druhý semestr se nesl převážně v duchu kvalitativního výzkumu – věnovali jsme se mu opravdu důkladně, jak z teoretického pohledu, tak prakticky při skupinovém projektu. Cenné a inspirativní postřehy si odnáším také z předmětu o inkluzivním designu, který měl Robert Osman výborně zvládnutý a doplněný o pravidelné úkoly v Miru. Velmi pozitivně hodnotím i kurz Data pro design služeb – díky němu se teď dívám na svět víc skrze data a zároveň už nemám takový odpor k práci v Excelu. (O tom všem ale víc níže.) 1. Elements of AI Kritérium Popis Emoce / pocity Kurz hodnotím pozitivně. Byl přehledně a graficky zdařile zpracovaný, a rád jsem se k němu vracel. Klíčové poznatky / co jsem se naučil Kurz mi poskytl základní vhled do fungování umělé inteligence a pomohl mi pochopit, že ne vše, co se na první pohled tváří jako AI, jí ve skutečnosti skutečně je. Otevřel mi oči v tom, jak o umělé inteligenci přemýšlet. Například teď si v hlavě vybavuji složení a fungování neuronu. Překážky / co se nepovedlo Jedinou výtkou z mé strany je použití patkového písma, které mi při čtení delších textů vadilo a ztěžovalo soustředění. Reflexe vlastní aktivity Jednotlivé praktické úkoly jsem se pro lepší pochopení snažil vizualizovat. Tyto materiály mám stále u sebe a věřím, že se k nim třeba někdy vrátím. Např. k rozdělení množin umělé inteligence x strojové učení x informatika x hluboké učení… Zpětně – co bych udělal/a jinak Zúžil bych průchod kurzem na méně delších časových bloků. Procházel jsem kurzem celkem nárazově a bylo pro mě následně těžší si vzpomenout na předchozí látku. Přenos do praxe / vlastní projekty Z praktického hlediska mi nejvíce přinesl navazující webinář s Katkou Švidrnochovou. Doporučil/a bych předmět jiným? Už jsem doporučil a to v práci. Zároveň jsem se v týmu s kolegy podělil o poznatky, které jsem se dozvěděl o efektivním vytváření promptů. 2. Studijní seminář II Kritérium Popis Emoce / pocity Edventure Canvas: Lehce smíšené – střídání dobrého pocitu s lehkou frustrací. / Konzultace s Terezou Kostnarovou: odnášel jsem si pocit dobrého nasměrování (velmi pozitivní) Klíčové poznatky / co jsem se naučil Edventure canvas: Potvrdil jsem se v tom, že je pro mě opravdu těžké číst knihu na mobilu a nedokáží se do ní přirozeně začíst. Vyzkoušel jsem si vést design thinking workshop v práci – předcházela mu příprava konceptu, výběr metod,… / Konzultace s Terezou Kostnarovou: Jak se postavit k uživatelskému testování prototypu webu. Překážky / co se nepovedlo V rámci prvního původního cíle: přečíst celou knihu – Make time. Reflexe vlastní aktivity Na začátku semestru pro mě nebylo snadné vybrat si studijní cíl. Původně jsem se rozhodl zaměřit na knihu Make Time od Jaka Knappa a následně aplikovat získané poznatky v praxi. V průběhu semestru jsem však cíl přehodnotil a rozhodl se soustředit na přípravu a facilitaci design thinking workshopu. Tento posun vyplynul z aktuální potřeby na jednom z projektů. Chtěl jsem si facilitaci prakticky vyzkoušet a zároveň si k tématu nastudovat a naposlouchat více zdrojů. Zpětně – co bych udělal/a jinak Příště bych s pořízením fyzické knihy neotálel. Uvědomil jsem si také, že potřebuji své studijní cíle lépe plánovat — alespoň rámcově na dva semestry dopředu — a vytvořit mezi nimi větší kontinuitu a návaznost. Přenos do praxe / vlastní projekty Edventure canvas: Design thinking workshop na projektu v práci / Konzultace s Terezou Kostnarovou: Přínos v rámci projektu pro Praxi II Doporučil/a bych předmět jiným? Rozhodně bych doporučil mentoring a konzultace – člověk se mnohem rychleji posouvá kupředu. 3. Praxe II Kritérium Popis Emoce / pocity Velmi pozitivní, užil jsem si celý proces přípravy uživatelského testování webu organizace Villa Vallila Klíčové poznatky / co jsem se naučil Vedl jsem přípravu uživatelského testování pro organizaci Villa Vallila, během čehož jsem si osvojil metody nemoderovaného testování. Test jsem následně navrhl a zrealizoval v prostředí aplikace Useberry. Překážky / co se nepovedlo Problémy se týkaly spíše technické stránky v systému Useberry – některé úkoly nefungovaly tak, jak měly. Z celkového počtu účastníků, kteří si test otevřeli, ho nakonec dokončila přibližně polovina. Reflexe vlastní aktivity Načasování projektu dobře zapadlo do aktuálních potřeb organizace. Během spolupráce jsme absolvovali tři osobní a několik online schůzek, na kterých jsme společně definovali scénář testování a zároveň se postupně ponořili hlouběji do problematiky. Celý proces je zaznamenán v nástroji Miro. Mám radost, že jsem mohl organizaci Miro představit – velmi si ho oblíbili a dnes jim pomáhá zefektivnit práci na projektech. Zpětně – co bych udělal/a jinak Příště bych si domluvil ještě jednu konzultaci s Terezou Kostnarovou. Přenos do praxe / vlastní projekty Zde vidím potenciál v budoucím přínosu do praxe a v aktuálním spojení teorie s praxí. Od toho tento předmět je. 🙂 Doporučil/a bych předmět jiným? Tyto věci se prostě musí zažít a vyzkoušet, rozhodně ano. 🙂 4. Úvod do uživatelského výzkumu Kritérium Popis Emoce / pocity Pozitivní, oceňuji videa a různé doplňující zdroje Klíčové poznatky / co jsem se naučil O čem je kvalitativní výzkum a proč je důležitý. Musím ocenit jednotlivé tipy – Jak na to? apod. Přínosné byly také rozhovory s lidmi z praxe. K tomuto předmětu se budu ještě vracet a procházet si jednotlivé materiály v návaznosti na budoucí projekty Překážky / co se nepovedlo Občas se mi předmět míchal s předmětem – Kvalitativní výzkum pro design služeb, což bylo někdy matoucí. Příště bych také studoval jednotlivé bloky souvisleji a měl tak lepší návaznost. Reflexe vlastní aktivity Předmět byl převážně postavený na samostudiu, až na jeden společný workshop, který se věnoval tématu designové vyspělosti (Design maturity). Workshop jsem si užil a byl přínosný. Zpětně – co bych udělal/a jinak Pokud bych měl více času, věnoval bych ho doplňujícím zdrojům.

Nemoderované uživatelské testování redesignu webu organizace Villa Vallila

Jan Stárek studuji service design projekty o mně + kontakt Jan Stárek / 04.06.2025 Nemoderované uživatelské testování redesignu webu organizace Villa Vallila Zpět 1.Úvodem: vstup do projektu a proč redesign webu?​ 2. Nastavení časového plánu​ 3. Příprava testovacího scénáře​ 3.1. Miro jako skvělý kolaborativní nástroj!​ 3.2 Úvod a demografie 3.3 Jednotlivé testovací metody ​ 4. Report 5. Závěr + přehled hodin 1.Úvodem: vstup do projektu a proč redesign webu? Aktuální web organizace Villa Vallila Na podzim loňského roku jsem se setkal se Štěpánkou Míchalovou, vedoucí chráněného bydlení a odlehčovací služby Villa Vallila. Během rozhovoru jsme se dostali k tématu mého studia, a postupně také k webovým stránkám jejich organizace, které už nevyhovují současným potřebám. Štěpánka zmínila, že plánují redesign webu, ale zatím nemají jasný termín – vždy je totiž potřeba řešit jiné priority. Na jaře jsem ji znovu oslovil s nabídkou zapojit se do redesignu webu v rámci své praxe. Načasování bylo ideální. Organizace právě začínala s přípravou nové struktury webu a objevovaly se první otázky: Co je pro naše uživatele důležité? Jak by mělo vypadat hlavní menu? Vyjadřuje web správně, o jakou organizaci se jedná? V úvodní fázi jsem vedl rozhovor se Štěpánkou a kladl mnoho otázek, abych lépe porozuměl kontextu.  Identifikace výzkumného tématu Villa Vallila, zapsaný ústav, poskytuje sociální službu chráněné bydlené a odlehčovací službu. Cílovou skupinou jsou lidé s mentálním postižením, zdravotním postižením či kombinovaným postižením, kteří jsou schopni života v komunitě. Ústav je součástí světové organizace L´Arche.Jelikož současné webové stránky Villy nejsou vyhovující, pustila se komunita do kompletního redesignu. Hlavní struktura a grafická podoba webu vychází ze šablony L´Arche, kterou si komunita přizpůsobuje svým potřebám. Jaké otázky nebo nejistoty aktuálně vnímáte ohledně navrhovaného webu? Co byste si přáli od uživatelského testování zjistit? Co nás aktuálně zajímá, jsou hlavně otázky ohledně srozumitelnosti a přehlednosti – konkrétně pro naše hlavní uživatele, tedy rodiče klientů a jejich opatrovníky. Zajímá nás, jestli je struktura webu pro ně intuitivní, jestli se v něm dokážou snadno zorientovat a rychle najdou to, co potřebují – dokumenty, kontakty, základní informace o službě. Uvědomujeme si, že návrhy, které dostáváme z L’Arche, ne vždy odpovídají naší “české realitě”, takže je částečně upravujeme, ale pořád se snažíme držet společného designového jazyka. V současné verzi webu jsou texty dlouhé, někdy i opakující se, a člověk se v nich snadno ztratí. Snažíme se to teď zjednodušovat, ale nechceme přitom přijít o nic důležitého. Přemýšlíme, co má být přímo na stránce a co už dát třeba do PDF přílohy. Řešíme i to, co udělat pro to, aby web působil atraktivně – aby si třeba rodič řekl: „To je hezké, to si chci přečíst,“ nebo aby někdo nový pomyslel: „Tohle je zajímavá komunita, tam bych chtěl zajít.“ Do toho ještě ladíme výběr fotek – občas víme, co chceme vyjádřit, ale nemáme fotku, která by to řekla za nás. A do budoucna bychom rádi věděli i to, jestli jde sledovat, co lidi na webu nejčastěji navštěvují – ale to už je spíš technická otázka… Z tohoto rozhovoru vznikla následující matice, která shrnuje hlavní problémy, cíle, otázky k řešení a jednotlivé cílové skupiny. 2. Nastavení časového plánu Jak už jsem zmiňoval, do projektu jsem se zapojil ve chvíli, kdy komunita ladila texty pro nový web a snažila se zpřehlednit navigační menu. Zároveň začali spolupracovat s Ariane z Kanady, která má na starosti web v rámci mezinárodní organizace L’Arche. Cílem bylo držet se sjednoceného designového stylu, aby web působil konzistentně napříč jednotlivými regiony. První návrhy vznikly ve Figmě a ty následně Ariane přenášela do testovací verze webu. Na začátku jsme se domluvili, že moje hlavní aktivní zapojení bude časově ohraničené odevzdáním případové studie, takže bylo potřeba si jednotlivé kroky dobře naplánovat. Mezitím jsem měl také konzultaci s Terezou Kosnarovou Venerovou, kde jsme řešili cílové skupiny, způsob nemoderovaného testování a možnosti různých platforem. Pro plánování jednotlivých aktivit jsem vytvořil jednoduchý časový harmonogram, viz níže. Samotné testování jsme spustili 21. května. 3. Příprava testovacího scénáře V návaznosti na náš rozhovor jsme se spolu se Štěpánkou, vedoucí komunity, zaměřili na konkrétní cílové skupiny. Pomocí brainstormingových a prioritizačních metod jsme společně vytvořili klíčové kategorie, ke kterým jsme přiřazovali navazující otázky. Bylo zajímavé sledovat, jak jsme se během procesu postupně dostávali do větší hloubky – od obecných témat až po velmi konkrétní situace, které mohou uživatelé na webu řešit. Právě tyto otázky se nakonec staly výchozím stavebním kamenem pro přípravu testovacího scénáře. Schůzka se Štěpánkou a Luckou z organizace Villa Vallila 3.1. Miro jako skvělý kolaborativní nástroj! Celý projekt jsme vedli v nástroji Miro, který se ukázal jako ideální pro spolupráci na dálku – ať už člověk sedí kdekoliv, třeba i v Kanadě. 😉 V průběhu celého procesu bylo klíčové efektivně si předávat nápady, myšlenky a konkrétní úkoly k úpravám testovacího webu – nejen mezi mnou a Štěpánkou, ale hlavně i s Ariane. Na začátku probíhala komunikace mezi Štěpánkou a Ariane převážně přes e-maily a občasné online cally. Posílání úkolů e-mailem a skic v příloze ale nebylo moc pružné ani uživatelsky přívětivé. Jsem proto rád, že jsem mohl do procesu přinést Miro a usnadnit tak práci všem zúčastněným. Celé to postupně nabralo pěkné tempo – však posuďte sami. 😀 3.2 Úvod a demografie Už na začátku testování jsme si uvědomovali, jak důležitá je úvodní obrazovka – tedy to, jak účastníky přivítáme, co jim o testu řekneme a jak je naladíme na celý průběh. Chtěli jsme, aby se testující cítili v klidu a bez stresu, proto jsme úvod doplnili i jednoduchým sdělením: „Nebojte se, že uděláte při testování chybu – nehodnotíme vás, ale náš web. Každý váš klik a názor nám pomůže ho vylepšit. ❤️“ Zároveň jsme se rozhodli na začátku testu zeptat na několik doplňujících informací: demografické údaje, zkušenost s prací na počítači a také na to, jaký mají testující vztah ke komunitě Villa Vallila. Věděli jsme, že cílové skupiny pojímáme poměrně široce, ale během příprav se nám podařilo některé skupiny sloučit a celkový počet zjednodušit. Než jsme se k tomu dostali, vedli jsme dlouhé diskuze – například nad tím, jaký věk mají mít jednotlivé skupiny návštěvníků, podporovatelů

Data pro design služeb: Záznamy z každodenního života aneb datové deníky

Jan Stárek studuji service design projekty o mně + kontakt Jan Stárek / 22.05.2025 Data pro design služeb: Záznamy z každodenního života aneb datové deníky Zpět Datalog I: Fešárna aneb charitativní secondhand​ Datalog II: Součástí dopravní nehody ​ Datalog III: Pro Cycling Stats (PCS)​ Datalog IV: Trackování sportovních aktivit​ Datalog I: Fešárna aneb charitativní secondhand Svůj první datový záznam začnu charitativní akcí, která se koná dvakrát do roka v Sedlčanech a jejíž jsem pravidelnou součástí. Jde o páteční odpoledne a sobotní dopoledne, během nichž se prodává oblečení, které lidé přinesou, výběrová káva a dobré jídlo. Akci založila kamarádka už před více než deseti lety a stále se nám daří oslovovat nové lidi a posouvat ji dál. Před rokem jsme poprvé vyzkoušeli pokladní systém (ve free verzi Loyverse) a byl to pro nás naprostý game changer. Najednou jsme mohli sledovat počet prodaných kusů oblečení, káv nebo třeba avokádových chlebíků. Bylo to opravdu přínosné – data nám umožnila lépe pracovat s nabídkou a přesněji ji cílit. Níže přikládám screenshoty z pokladního systému. Ve free verzi bohužel není možné exportovat data do CSV, takže zatím pracujeme s tím, co máme. V top 5 nejprodávanějších položkách se objevují: „25“ – cena za jeden kus oblečení, „10 ks oblečení“ – zjednodušení při větším množství, „100“ – VIP kus oblečení, „Avokádový chlebík“ – naše stálice, kterou si lidi oblíbili, a samozřejmě „Cappuccino“. Jednotlivé statistiky následně zveřejňujeme na Instagramu. Lidi tyto informace zajímají a zároveň je to motivuje zúčastnit se i další akce. Datalog II: Součástí dopravní nehody 26. března 2025 v 18:02 jsem se cestou z práce, jen kousek od domova, stal obětí dopravní nehody. Narazila do mě paní jedoucí v protisměru – naštěstí jsem z toho vyvázl bez jediného šrámu. Nehoda se stala v místě, kde před dvěma lety uzavřeli původní hlavní silnici ostrou zatáčkou a veškerý provoz ve směru Praha–České Budějovice převedli na nově dostavěný obchvat. Nejsem jediný, kdo má k jeho podobě výhrady – obchvat se plánoval více než 30 let, a když se konečně postavil, vzniklo na něm hned několik nepřehledných úseků. Jeden z nich je právě tady. Musím v této souvislosti poděkovat našemu předmětu zaměřenému na práci s daty – otevřel mi oči a ukázal, kolik dat ve skutečnosti existuje, jen o nich často ani nevíme. Začal jsem proto zjišťovat, zda existují údaje o počtu dopravních nehod právě v tomto místě od spuštění obchvatu v říjnu 2022. Narazil jsem na interaktivní mapu spravovanou Policií ČR, která eviduje všechny dopravní nehody řešené policií. V mapě lze filtrovat období, typ nehody a přepínat mezi zobrazením pomocí špendlíků a heatmapy. Data lze stáhnout ve formátu GeoJSON, což je sice užitečné, ale uvítal bych spíše formát CSV. Navíc není možné vybrat si konkrétní oblast ke stažení – stahují se údaje z celé ČR. S těmito informacemi se chystám zajít na obecní úřad a zjistit, jaké jsou možnosti úpravy daného úseku, aby byla zatáčka přehlednější a bezpečnější. Tak uvidíme… Datalog III: Pro Cycling Stats (PCS) Už to budou skoro dva roky, co mě nadchla silniční cyklistika – a od té doby se jí aktivně věnuji. Jak se postupně prohlubovaly moje znalosti a s nadšením jsem sledoval každý závod, poslouchal podcasty a nasával informace, narazil jsem na opravdový datový poklad: ProCyclingStats (PCS) – https://www.procyclingstats.com. Tenhle web obsahuje data prakticky o všem, co se silniční cyklistiky týče. Přiznám se, že pokaždé, když mě napadla nějaká otázka, našel jsem odpověď právě tam. Například nedávno mě zajímalo, jaké je národnostní složení cyklistů ve World Tour (nejvyšší cyklistická soutěž). Po několika kliknutích v sekci Statistics jsem našel detailní přehled – a to až do roku 1905! Pro představu přikládám screenshoty pro aktuální rok a rok 2000. Na PCS se ale dá najít mnohem víc. Například informace o tom, na jakých kolech a s jakým vybavením jednotlivé týmy jezdí. Uvádím jako příklad tým LIDL–Trek – u něj se lze prokliknout až k výrobci oblečení, firmě Santini, a zjistit, které týmy v průběhu let vozily jejich dresy. A to je jen zlomek toho, co tam najdete.  Jak jsem pochopil jejich fungování, některá data jsou dostupná až v placené verzi (což naprosto chápu 😉). Z webu by ale teoreticky šlo něco i nascrapovat. Kolu zdar! 🚴 Datalog IV: Trackování sportovních aktivit U sportu ještě chvíli zůstanu. Jak jste pravděpodobně poznali z mého předchozího datového záznamu, mám rád jak pasivní, tak aktivní cyklistiku, a v poslední době přidávám i běh. Baví mě si jednotlivé aktivity zaznamenávat, a proto se mi velmi osvědčila aplikace Strava. Slouží mi jako osobní deník a zároveň jako sociální síť, kde mohu sledovat aktivity svých známých i neznámých 😀. Když jedu na kole, nejprve vidím data na svém cyklopočítači, odkud se následně automaticky nahrávají do Stravy. V okolí máme také několik segmentů s měřeným časem, takže je skvělé sledovat, jak se výkonnostně posouvám a jak si vedu ve srovnání s ostatními, kteří daný úsek projeli přede mnou. Aplikaci většinou používám na telefonu, ale před psaním tohoto záznamu jsem ji otevřel na počítači – a byl jsem mile překvapen. Data jsou zde zobrazena mnohem přehledněji a k jednotlivým informacím se lze dostat výrazně snadněji. Například vizualizace aktivit za poslední měsíc je velmi povedená: velikost tečky znázorňuje délku aktivity v daném dni a horizontální sloupcový graf vpravo ukazuje celkový čas strávený sportem během týdne (kolo/běh). designed with ❤️ Jan Stárek